Jsou skutečně sázkové kanceláře tak ubohé, jak to prezentují?

Pojďte si to zkusit probrat. Odpíchneme se teď od příkladu západních kolegů, kteří mají sázkový byznys organizovaný dost civilizovaně. Každá kancelář, která si sebe váží, se může pochlubit personálem, který má více než 5 lidí včetně uklízečky Helenky. Mimo to, určitá část jejich příjmů jde na reklamu, prosazení značky, analytické oddělení, které se věnuje statistice, na podporu stránek a současné obnovování informací na nich, nabídku služeb kontroly sportovních událostí v přímém přenosu. A navíc - tomu hodně z Vás nebude věřit - platí daně ve správné výši. A po všech těch výdajích jsou ještě v zisku.

A co víc, přední sázkové kanceláře dávají dost svých prostředků na sponzorování sportovních klubů. Bwin zajišťuje finanční podporu Realu, Milána a Bavorska. Betfair bez peněz nenechává Barcelonu a Manchester. Unibet pomáhá Liverpoolu. A to není jen gesto dobré vůle. Sponzorská smlouva - to je dost výhodný vklad. Logo společnosti na dresech sportovců některým společnostem přináší od 1 000 000 euro za sezónu. Jistě, tahle částka přímo závisí na výsledcích týmu, přičemž podobná spolupráce obvykle předpokládá prémie za výhry. A tady je nutné pochopit jednu prostou jistotu - když se klub cítí svobodně, má kde trénovat, má stabilní finanční podporu, trénuje ho zkušený trenér a nakupují se nejlepší hráči - znamená to, že bude mít i dobrou sezónu. Větší vklady - větší zisk. To jen málo odpovídá naší mentalitě, která předpokládá ohromný zisk při minimálních vkladech. V Evropě je naprosto logické schéma, ve kterém sázkové kanceláře vydělávají velké peníze na klubech, kde se přikrmují z kapes fanoušků, sázejících na svoje oblíbence. Takže, čím větší vklad, tím úspěšnější klub a tím, to dá rozum, více obdivovatelů a sázek, což přirozeně vede ke zvyšování zisku bookmakerů a umožňuje jim celkem slušně žít a zajistit i sportovce.

A jak to probíhá u nás? Prostě nijak. Tuzemští bookmakeři se nijak nezúčastňují života sportovních týmů. A máme tu vlnu protestů, která poukazuje na to, že spořádaní ubozí bookmakeři mají málo, tak málo, že skoro nemohou existovat. Podle údajů Asociace bookmakerů roční obrat sázkového trhu činí 1 500 000 000$ - 1 700 000 000$. Čistý zisk sázkových kanceláří činí od 7 do 12 procent z této částky. Při nejskromnějších propočtech zůstává v kapsách bookmakerů asi 100-200 milionů dolarů. A když vezmeme v úvahu známou lásku k tomu, vzít do zaječích před finančním úřadem, zůstanou v nás nemalé pochybnosti o existenčních problémech kanceláří.

Prostě všechno je tak, jako vždycky. Kdyby bookmakeři poskytovali alespoň minimální finanční podporu sportovním klubům, stát by se k nim choval lépe. Program „Péče o zdraví" přece není jen hromada slov pro vládu. Možná je na vině letitý chaos, vládnoucí v oblasti sázkových služeb. Prakticky minimální vměšování ze strany vlády vedlo k tomu, že se byznys budoval tak, jak chtěli samotní bookmakeři, kteří tak na tomto zanedbání vydělali víc než slušné peníze. Na ruku jim šlo i to, že prakticky vždycky probíhá příjem sázek prostřednictvím počítače, což dává možnost zatajit před finančními úřady faktický pohyb zboží a služeb. Je velmi výhodné provádět minimální platby a ostatní brát jako čistý zisk, který jde jen a pouze „na rozvoj".

Nyní, když se do jejich činnosti začal vkládat zákon, který reguluje jejich činnost, začali bookmakeři plakat ostošest, jak je právo nemilosrdně zadupává. Spousta organizací je prostě v hlubokých mrákotách z toho, že stát je nutí platit! A to s ohledem na jejich provozní prostředky! Jak směšné. I když tohle už snad ani směšné není. Jestli totiž budeme pokračovat po cestě destrukce, budeme si schovávat hlavu do písku a nebudeme se zajímat o budoucnost, nepovede to k ničemu dobrému. Je smutné, že řada podnikatelů vykřikuje, že je třeba sport rozvíjet, že je třeba do něho vkládat peníze. Ve skutečnosti se znepokojení týká jen jejich vlastní peněženky. Ať se situace alespoň trošku změní, nevadí, že je to vynucené. Jinak to bohužel nefunguje.



Zdroj: Overbetting.CZ